Jak to začalo ...

Přesně před rokem jsem vyrazila se třemi úžasnými ženami do neznáma. Vydali jsme se samy na 27 denní trek nepálskými horami s 25-27kg batohem na zádech. Viděli jsme nádherné výhledy v čistých horách, neuvěřitelnou a nechutnou špinu měst a povalujících se odpadků. Zažili jsme konstrastní setkání průniku globalizace do hor, horské pěšinky, které byli useklé bagrem a končili 15m kolmou stěnou, úzkost z příchodu něčeho, co nemáme pod kontrolou a zároveň víme, že je to nevyhnutelné. Bylo to 27 dní bez mobilního signálu a teplé sprchy, intenzivně naplněných.

Zažili jsme drobné i velké radosti - z objeveného vodopádu, z koupele v přírodních termálech, z chuť sladkých manderinek, z nečekané lidské dobroty a pohostinnosti. Černé ruce od nefunkčního vařiče, 4 dny bez teplého jídla, smíření se s nenalezením obchůdku, překonání bolesti z těžkého batohu, výšky a v mlze zakrytých výhledů ... a zejména to bylo setkání 4 různých, ale silných žen, vzájemné nastavování zrcadel, společné zakoušení a překonávání těžkostí, nepříjemností.

A takle nějak to bylo ...  (sem přibude záznam vysílání Českého rozhlasu)

A během toho bylo zaseto semínko pro kurz ZaHRAnice.